Zrovna bych si měla dělat školu. Snažím se k ní dokopat od doby, co jsem přijela (je úterý), ale pokaždé najdu lepší činnost než je dopisování sešitů. Takže zítra se na to už opravdu vrhnu! Teda až po tom, co se vrátím z města, což už bude možná docela pozdě a asi budu volat s rodiči,... :D
Vymlouvání by mi šlo na jedničku.
Touž ale moc odbočuji. Ráda bych Vám ukázala, co jsem navštívila za poslední čtyři dny.
V sobotu jsem se podle mapy, kterou mi poslala bookerka, vydala najít supermarket , kde by měli mít ovoce a zeleninu.Vypadal tedy spíš jak nějaký sklad, a taky tak páchl - rybinou. Po 10 minutách, které jsem tam strávila se mi začalo dělat docela špatně. Ale věci, které jsem sháněla tam opravdu měli,akorát jejich cena mě nepotěšila. Ovoce a zelenina je tu příšerně drahá. Pobavil mě způsob, jakým prodávají saláty. Paní je trhá na jednotlivé listy a vyskládává do "vytrínky"a prodávají se pak na váhu.

Po nákupu a prozkoumání blízkého okolí jsem se šla naobědvat. Odpoledne jsem šla do 4 km vzdáleného chrámu. Tedy původně jsem si myslela, že je o dost blíže, takže jsem se prošla víc, než jsem měla v plánu.
Na neděli jsem se domluvila s Liberty, že vyrazíme někam spolu. Navrhla jsem Global village festival, kde mělo spoustu zemí světa své stánky s jídlem, suvenýry a doprovodným programem. K sehnání tu bylo třeba i české pivo a to ne jen tak ledajaké, ale rovnou Primátor. Atmosféra tam se mi moc líbila, ale vše to kazil déšť a davy lidí. Bylo o dost složitější prodírat se davem, když měl každý ještě nad sebou deštník. Po obědě u indického stánku jsme vyrazily do kavárny, kterou Liberty navrhla. Byl to kousek a co jí lákalo bylo, že tam mají mývali. Tady jsme si na půl objednali něco jako zmrzlinu - je to spíš sladký led s omáčkou různé příchutě, hrozně mi to doporučovala, ale zapomněla jsem jméno. Po tom, co jsme dojedly, nás pustili do místnosti s mývali. A musím uznat, že ač bych sem sama od sebe asi nezašla, tak se mi to líbilo. Ale stejně to jsou chudáci. Nejraěji bych si je vzala s sebou k nám na zahradu :D, tam by jim bylo lépe.

Našla jsem tu i stánek s českým pivem a to ne jen tak ledajakým, ale rovnou náchodským Primátorem.

PONDĚLÍ
Ráno jsem se sbalila a zašla se podívat do chrámu Bongeunsa. Což je spíše komplex chrámů a jeho dominantou je obří socha Buddhy. V celém areálů byl krásný klid, bylo to díky nízkému počtu návštěvníků, kteří se navíc většinou modlili. Ani jsem si tam neuvědomovala, že se nacházím ve velkoměstě A že hned naproti přes cestu se nachází největší obchoďák v Seoulu, kam jsem následně samozřejmě taky zavítala. Došla jsem do bludiště nazývané COEX. Naštěstí jsem neměla moc času, takže moje peněženka moc netrpěla. Objevila jsem ale úžasný a levný obchod nazývaný Butter, který se dost podobá Tigeru, ale za mě je lepší. Koupila jsem si zde podložku na cvičení jen za 120 Kč, roztomilé čokoládové zrcátko a přírodní jasmínové mýdlo, které mi zatím leží na stole a už mi provonělo celý pokoj. Pak už jsem musel zpět, protože mě čekali 3 castingy, všechny v okolí, takže jsme na ně šly pěšky.







ÚTERÝ jsem si vyhlásila na školu, měla jsem v plánu si jít jen ráno zaběhat, a pak mě čekal v 17 h. jeden casting. Nakonec to ale nedopadlo, samozřejmě ne moji vinou! :D Dopoledne probíhalo podle plánu. Kolem 12 hodin jsem měla po běhu, byla jsem vysprchovaná a vařila si oběd, ten taky zabral nějaký čas. Konečně jsem otevřela sešit, když v tom mi přišla zpráva od bookerky, že mám okamžitě přijít do agentury, že mám fitting na přehlídku. Tak jsem na sebe rychle hodila první věc, co jsem našla a ještě se stále vlhkými vlasy došla do agentury. Dojeli jsme k designerovi a já si zkoušela asi 5 outfitů, v každém jsem se prošla a vyfotila. Když jsem odcházela, tak se loučili se slovy "See you"!!! Když jsme vyšli, tak mě bookerka chválila, že jsem chodila dobře, ale za lekla se když zjistila, že jsem nikdy žádnou přehlídku nešla. A poprosila mě ať klientům tvrdím, že ano, kdyby se ptali. Nakonec jsem tu show tedy dostala! Řekla mi, že pokud chci trénovat, tak mohu na střeše baráku, kde máme apartmán. Zprvu jsem si představila, jak se promenádují v podpadkách 20 metrů nad zemí a při škobrtnutí sletím dolů. To je docela dobrá motivace pro to se snažit, říkala jsem si, má to na mě dobře vymyšlený. Ale když jsme tam druhý den šla, tak jsem zjistila, že je to normální terasa s betonovým zábradlím okolo. Casting, který následoval už si ani nepamatuji. Takže pokračování příště.