Cestou domů jsem si koupila empanadas plněné špenátem. |
Takhle vypadala příprava outfitů na focení pro Ana Tichy. |
Výhled z nemocnice na Sagradu Familii |
Ve středu jsem jela do centra na casting. Dorazila jsem na místo a marně se snažila dostat dovnitř budovy, nikdo na zvonek neodpovídal. Psala jsem tedy do agentury a ty mi sdělili, že casting je až příští týden. Já blbá, nepodívala jsem se na datum, protože mi vždy všechny informace posílali večer na následující den, tak mě to ani nenapadlo. Zahanbeně jsem se tedy omluvila za omyl. Vůbec mi to ale nevadilo, protože jsem se alespoň vykopala brzo z postele a stejně jsem do této části města chtěla, protože tu je asi nejvíc zajímavostí hned vedle sebe. Ani ošklivé počasí mi nezabránilo v tom, abych si to zde vše prošla. Začala jsem u přístavu a pokračovala dlouhou ulicí plnou obchůdků zvanou La Rambla až k tržnici La Boqueria. Nakonec jsem bloudila romantickými uličkami staré čtvrti Barri Gotic, kde jsem navštívila například katedrálu svaté Eulálie. Pak jsem se prošla kolonádou u vítězného oblouku Arc de Triomf a následně zamířila domů.
Kolumbův památný sloup |
La Rambla |
Katedrála svaté Eulálie |
Ulice a uličky Barri Gotic |
Vítězný oblouk Arc de Triomf
Ve čtvrtek jsme odpoledne vyrazily s Innou na nákup do 6 km vzdáleného obchodního centra. Ptáte se, proč tak daleko? I já se divila, jelikož kolem našeho apartmánu máme všemožných krámů spoustu. Tento je však prý nejlevnější a největší a já byla za procházku ráda.
V pátek jsem si přivstala, abych se vyhnula frontám v muzeu Pisacca, kam jsem díky věku měla vstup zadarmo, cha :D. Cestou zpět jsem se chvíli motala uličkami Barri Gotic, a pak to vzala přes plaza de Cataluna (náměstí Katalánska) na Passeig de Gracia, kde jsem se sešla s Innou. Byly asi čtyři hodiny a my ještě neobědvaly, tak se mi Inna rozhodla ukázat její oblíbený falafel bar Maoz vegetarian, kde si skoro za hubičku koupíte buď salát nebo pita chleba s hummusem a falafelem a k tomu máte k dispozici neomezený salátový bar. Bylo to skoro u muzea, ze kterého jsem se chvíli předtím vrátila, takže jsem ty 3 km absolvovala znovu, tentokrát ale s dobrou společností. Díky salátům jsme byly plné ještě předtím, než jsme se prokousaly k falafelu, takže jsme si nakonec půlku zabalily na později a vyrazily vychodit naše kalorie na Montjuic, což je jméno kopce, parku a pevnosti u pobřeží. Spoustu turistů si cestu sem ulehčuje lanovkou, ale my jsme si to hravě vyšláply pěšky. Dolů jsme to vzaly z druhé strany kopce, kde se nachází Národní galerie katalánského umění a před ní kouzelné fontány, kde se dvakrát do týdne od 21 h. sejdou davy lidí, aby pozorovaly jejich barevnou show s hudbou. My tu sice chvilku poseděly a kochaly se nádherným výhledem, ale čekat až do večera jsme nechtěly, takže jsem zamířily domů, kam jsme asi po dvou hodinách chůze dorazily.
V pátek jsme s Innou navštívily městský park.
Krom holubů tu můžete nakrmit i takové papoušky. Normálka, ne? |
Neděle si říkala o lenošení a kafe z naší oblíbené kavárny Sandwichez. Večer jsme zakončily perfektní večeří v podobě pečených batát a cizrny.
- 22.8.17
- 0 Comments