Zdravím z Tokia. Ano, čtete dobře. Já sama tomu nemohu stále uvěřit, člověku se občas v jeho životě odehrají věci, o kterých se mu nikdy ani v nejdivočejších snech nesnilo.. Dnes Vám chci tedy povědět o tom, co vedlo k tomu, že jsem zde. Vloni v únoru mě na FB oslovila scoutka jedné modelingové agentury, že se jí líbím a jestli bych se k nim nechtěl zajet podívat. Byl to pro mě šok, nikdy by mě nenapadlo, že bych se na to hodila, ano, slýchala jsem to od mamky a příbuzných, ale od těch se to ani vážně brát nedá. Po chvíli zvažování a debatování s rodiči jsme se rozhodli, že tam zajedeme, nemáme co ztratit a taková nabídka už by se nemusela objevit. Druhý den po mé návštěvě mi nabídli smlouvu a já tam po nějaké době jela na první fototesty, musím říct, že jsem byla vyklepaná jak osika, jsem hrozně stydlivá a nervózní, takže na to vlastně ani nemám povahu. Vzpomínám si, jak jsem tam stála bledá jak prkno s knedlíkem v krku. Musel to být pro fotografa opravdu oříšek, ale nakonec z toho vylezlo pár použitelných fotek.

Potom jsem do Prahy občas jezdila na nějaká foceni, abych si vytvořila book a naučila se co a jak.

Tak tady jen něco málo na ukázku :D

Asi 3 měsíce na to si mě vybrala skvělá japonská agentura, abych k nim jela na 2 měsíce pracovat, čekali, až mi sundají rovnátka a teď jsem tady! Těšte se, až Vám o tom napíšu více. Mějte se fanfárově, ahojda! :)